Co je to premium
Premium je percentuelní přirážka, kterou zaplatí kupující nad aktuální cenu zlatého obsahu zlaté mince nebo cihly. Tuto přirážku zaplatí vždy, protože si jí účtují všichni prodejci (banky i distributoři), její výše je ale rozdílná - od 3-5% do zhruba 80 %. Premium, nikoli absolutní cena, je údaj, který by měl každého investora zajímat nejvíce. A měl by samozřejmě vyhledávat obchody, kde je tato přirážka nejnižší. Obecně platí, že premium klesá nejen s rostoucím objemem obchodu, ale zejména s celkovou jednotkovou hmotností zlaté mince nebo cihly. Konkrétní rady viz níže.
Mince nebo slitky
Klesá-li percentuální přirážka (angl. premium) kupujícího k aktuální světové ceně zlata obsaženého v minci či slitku s rostoucí jednotkovou hmotností, je nepochybně nejvýhodnější nakupovat zlaté cihly větších hmotností. Problém může ale nastat s jejich zpětným odkupem - lze je odprodat jen vcelku, rozdělení, resp. odprodej části slitku možný není. Slitky větších hmotností jsou proto pro malé a střední investory méně vhodné. U slitků menší hmotnosti je zase percentuální přirážka příliš vysoká (dokonce vyšší než u mincí), a poslouží tak spíše jako dárkový předmět (odpovídá tomu i doplnění některých slitků tzv. ozdobným motivem - kinebarem).
Nikoli náhodou se tak staly za posledních 40 let nejoblíbenější zlaté investiční mince. Premium vychází u uncových mincí dokonce lépe než u slitků obdobné hmotnosti a cena jedné uncové mince okolo 22 000-23 000 Kč (podle kursu za rok 2010 je rovněž přijatelná z hlediska nákupů a zpětných odkupů. U mincí nižších hmotností (1/2 Oz, 1/4 Oz, 1/10 Oz) premium zase roste, u mincí o hmotnosti nižší než 1/10 Oz až na desítky procent. To už ale lze stěží hovořit o rozumné investici, a pro jejich nákup platí totéž, co pro lehké slitky - jedná se již o dárkové předměty.
Z investičního hlediska jsou tak ideální uncové mince, pro zpestření portfolia (a naplnění estetického prožitku) doplněné výběrově mincemi nižších hmotností. Je tu ale výjimka, a to jsou novoražby.
Novoražby
Vídeňská mincovna razí novoražby zlatých oběžných i obchodních mincí z vlády císaře Františka Josefa I. (dukáty, zlatníky, koruny), jejichž percentuelní přirážka vychází obvykle dokonce ještě lépe než u moderních uncových mincí, favoritem je v tomto ohledu oblíbený Dukát (1915) o hmotnosti o něco více než 1/10 Oz a 100 Koruna (1915) o hmotnosti něco méně než 1/1 Oz. Můžete si ostatně přepočítat sami. Takže naši radu doplňujeme - uncové mince nebo některé novoražby.
Kupovat 22 karátové nebo 24 karátové zlato
Záleží to jen na Vašich preferencích, protože množství zlata v uncové minci je stejné u 22 i 24 karátového zlata, pouze ta s nižší ryzostí bude celkově více vážit (bude v ní větší objem příměsi jiného kovu). Nejlépe to dokumentuje připojená tabulka:
| mince |
ryzost |
hmotnost zlata |
hmotnost celková |
| Philharmoniker 1/1 Oz |
999,9/1000 |
31,103 g |
31,105 g |
| Krugerrand 1/1 Oz |
916,7/1000 |
31,103 g |
33,93 g |
V minulosti se oběžné zlaté mince vždy razily ze slitiny (většinou s mědí či ještě s dodatkem stříbra ), aby se odstranily nežádoucí fyzikálně chemické vlastnosti zlata, tj. např. aby byla mince tvrdší a rychle se neotírala. Po staletí se užívalo slitin o ryzosti zlata 900/1000 (tj. 21,6 karátů) až 916,7/1000 (tj. 22 karátů). Jakmile ale převážil investiční význam zlaté mince, mohla začít ryzost stoupat, protože u těchto mincí se počítá jen s minimálním oběhem. Tak se užívá zlato o dukátové ryzosti 986/1000 (tj. 23 2/3 karátu) či dnes dokonce o ryzosti 999,9/1000 (ryzí zlato, ve skutečnosti 23,9976 karátu).
Mince ze zlata o vyšší ryzosti se více leskne, v řadě případů je ale její "lepší" zlato i dražší, resp. má vyšší premium (srovnejte např. cenu uncového 22 karátového Krugerrandu a 24 karátového Nuggetu).
Co "skutečné" oběžné mince
Pokud nejste numismatik, může být pro Vás vítanou investicí i nákup skutečných, starých mincí, které prošly oběhem. Pro sběratele je otřená mince s rýhami pro sbírku méně vhodná, často prakticky bezcenná. Množství zlata však ztratila jen nepatrně (koneckonců, můžete si ji převážit).
|