Zlato, investiční zlato, zlaté mince, zlaté slitky, ryzí zlato
Svoboda je cennější než žlutavé zlato.
Trh se zlatem v moderní historii
Zní to možná trochu podivně, ale trh se zlatem v dnešním smyslu je velmi mladý. Zlato je sice nejstarším známým kovem a již po 5 000 let je v té či oné podobě hlavním uchovatelem hodnot a základem většiny platebních systémů, možná právě proto se s ním jako s klasickým zbožím zacházelo jen málokdy.
Zlato bylo hlavním platidlem ve většině starověkých, středověkých i novověkých společností. Jeho moderní éra začala v roce 1717, kdy Isaac Newton (týž muž, který založil celou moderní fyziku a velkou část matematiky, zároveň však byl i správcem britské Královské mincovny) stanovil cenu jedné unce ryzího zlata na 4 libry, 17 šilinků a 10 pencí (4,89 libry). Tehdy se zlato stalo de facto základem západního měnového systému (ať již přímo, prostřednictvím libry či posléze dolaru) a zůstalo jím až do srpna 1971, kdy Spojené státy po dlouhé agónii vypověděly svůj závazek prodávat zlato za pevně stanovenou cenu 35 $ za unci. Od té doby se cena zlata tvoří na volném trhu.
Současný trh
Nejvýznamnějším trhem s fyzickým zlatem (tak nazýváme trh, kde dochází ke skutečnému převzetí zlata nakupujícím) je - přes decentralizaci posledních let - trh londýnský. Obchodují zde mezi sebou výhradně členové prestižní London Bullion Market Association (LBMA, Asociace obchodníků se zlatými slitky), která má v současnosti 10 členů se statutem tvůrce trhu - market maker (z nich 5 tvoří ještě užší kolegium odpovědné za denní nastavování ceny zlata - zlatý fixing), dále 56 řádných členů a 46 přidružených členů. Členstvo tvoří nejvýznamnější banky, obchodníci, producenti a zpracovatelé zlata. (Seznam členů LBMA k půli roku 2007 naleznete zde, průběžně doplňovaný i na stránkách LBMA.
Minimální objem obchodu je 1 000 troyských uncí (31,1 kg) a způsob obchodování by se dal popsat nejspíše jako otevřená aukce, obchody se však vypořádávají za cenu, která se stanovuje ("fixuje") dvakrát denně (v 10,30 a 15,00). Aktuální ceny londýnského fixingu naleznete nejlépe na http://www.goldfixing.com/home.htm a jsou akceptovány pro většinu obchodů na celém světě (často přímo jako cena obchodu, nebo jako referenční cena - benchmark), používají se pro potřeby účetnictví, ohodnocování rezerv apod.
Obchody LBMA se týkají výhradně zlatých slitků podle standardu London Good Delivery Bar, standardizovaných cihel o hmotnosti kolem 400 oz (12,44 kg), zlato se zpravidla předává v londýnském trezoru jednoho z členů clearingu, platba se vypořádává v amerických dolarech v newyorské bance, vypořádání spot (tj. D+2).
Kromě Londýna existuje ještě několik dalších trhů s fyzickým zlatem, které se řadí různými pravidly (průběžně upravované hodoty aktuální ceny zlata, např. na http://www.gold.org/ nebo http://www.kitco.com/market/, pocházejí právě z těchto zdrojů), žádný však nedosahuje významu trhu londýnského. Jde zejména o Curych, jenž dodává zlato výrobcům šperků a pro průmyslové použití, a New York, který obhospodařuje kromě těchto sektorů i investiční a spekulativní nákupy a je centrem obchodu s deriváty. Významné trhy jsou i v Bombaji, Dubaji, Istanbulu, Hongkongu, Tokiu a Šanghaji.
Kromě trhu s fyzickým zlatem se hojně obchoduje i s jeho deriváty: od zlatých certifikátů a spořících plánů přes klasické deriváty (futures , opce) až po investiční fondy orientované na zlato či jeho producenty. Jimi se zde zabývat nebudeme.
Objemy obchodu
Důležitým parametrem každého trhu je jeho likvidita, která odpovídá objemu obchodů. U trhu se zlatem jsou k dispozici jen hrubé odhady, založené na objemu transakcí vypořádaných jedním z pěti členů londýnského clearingu. Ty navíc zachycují jen obchody vypořádané mezi těmito pěti členy, na území Londýna a s vyloučením krátkodobých (overnight) obchodů. Jde tedy jen o zlomek celkového objemu obchodů - podle odhadů LBMA asi o jednu třetinu londýnského trhu. Podívejme se na graf obratů za posledních 7 let.
Jak je vidět, je trend posledních osmi let mírně sestupný, s mírným zotavením počátkem roku 2001 (v dolarovém vyjádření) resp. roku 2003 (v tunách). V současnosti projde denně clearingem v průměru kolem 500 tun zlata za necelých 7 mld. $ při průměrném objemu každého obchodu asi 600 kg, tedy asi 120 000 tun ročně. Obrat celého londýnského trhu tedy činí asi 360 000 tun, připočteme-li trhy s deriváty (newyorský COMEX asi 50 000 tun a tokijský TOCOM asi 20 000 tun) a všechny ostatní trhy odhadneme konzervativně na 20 000 tun, dojdeme k ročnímu obratu 450 000 tun zlata, tedy při průměrné ceně 450$/unci asi 6,5 bilionu (milionu milionů) dolarů. Ve srovnání s trhem akcií nebo dluhopisů to není mnoho - zlato také bylo po většinu z posledních dvaceti let ekonomy zatracováno a ignorováno - nicméně je to jen o něco méně než roční HNP Spojených států nebo asi stokrát více než HNP České republiky. Ještě koncem 90. let byl objem přibližně dvojnásobný, za pokles může nejspíše jednak nástup alternativních burz (Istanbul 1995, Šanghaj 2002, Dubaj 2005), jednak medvědí trh z přelomu tisíciletí, který se až donedávna zotavoval velmi rozpačitě.
Odkud se bere a co se s ním děje
Zlato, investiční zlato, zlaté mince, zlaté slitky, ryzí zlato
Zlato se zkouší ohněm, ctnost neštěstím.
Rozdělení poptávky a nabídky
Ročně se na světě vyprodukuje a spotřebuje asi 3 500 tun zlata (viz tabulka a graf "Nabídka a spotřeba 2002-2004" - uvedená čísla jsou průměrné hodnoty za roky 2002-2004).
2002
2003
2004
2002-2004
Nabídka
Těžba
2 589
2 593
2 464
2 549
z toho spotřeba dolů
-412
-279
-442
- 378
Nabídka od těžby
2 177
2 313
2 022
2 171
Prodej měn. rezerv1
545
617
478
547
Recyklace
835
939
828
867
Nabídka celkem
3 557
3 870
3 328
3 585
Poptávka
Výroba šperků
2 667
2 481
2 610
2 586
Průmysl a dentální
358
381
411
384
Soukr. investice2
339
292
342
324
Instit. investoři (fondy)
3
39
133
58
Poptávka celkem
3 367
3 194
3 497
3 353
Bilance (ost. pohyby)
190
676
-169
232
Poznámky:
1. Jen čistý prodej (mimo derivátů)
2. Pamětní a investiční mince, zlaté cihly pro soukromé investice apod.
Na straně nabídky se podrobněji podíváme zejména na primární těžbu zlata, neboť je to faktor, který určuje jeho vzácnost a vysokou cenu.
Primární těžba zlata
Zlato je jedním z nejméně reaktivních prvků, velmi neochotně tvoří jakékoli sloučeniny a s kyslíkem se neslučuje vůbec. Proto se v přírodě vyskytuje v kovové formě a téměř najisto bylo prvním kovem, s nímž se lidstvo setkalo v kovové formě. Díky své extrémně vysoké hustotě ho lze od ostatních minerálů snadno oddělit tzv. flotací - procesem, při němž se mnohem lehčí příměsi odplaví proudem vody a těžké zlato se usadí na dně. Těžba zlata by tedy měla být velmi snadná - nebýt toho, že se v přírodě vyskytuje velmi vzácně a navíc je relativně velmi rovnoměrně rozptýleno.
Zlato v moři a v zemské kůře
V povrchových vrstvách Země je rozptýleno obrovské množství zlata: jeho průměrná koncentrace v mořské vodě je asi 0,012 mg/m3 (celkem ho tedy oceány obsahují asi 16 mil. tun, což by stačilo na krychli o hraně 100 metrů). Z mořské vody se ovšem netěží, přestože se podobné spekulace občas objevují - je zde rovnoměrně rozptýleno a jeho koncentrace je prostě o mnoho řádů menší, než je k ekonomické těžbě nezbytné.
Koncentrace zlata v zemské kůře je naštěstí mnohem vyšší (odhaduje se na průměrných 5 mg/t), a navíc není jeho rozložení tak rovnoměrné. V mnohem vyšší koncentraci se vyskytuje v některých horninách (podrobné a zasvěcené informace o zlatonosných horninách i historii prospekce a těžby najdete např. na stránkách http://www.minelinks.com/alluvial/), ani zde však není nijak závratná. V nejlepších letech tak dosahovaly jihoafrické doly (odkud pochází asi 1/3 veškerého za lidskou historii vytěženého zlata) průměrné koncentrace téměř 15 g/t, nyní pracují s asi 5 g/t. Přestože se ojediněle zlato nachází i ve vyšších koncentracích, jde o druhotně přemístěné horniny a celkové množství z nich těžitelného zlata nebývá významné.
Rentabilita těžby zlata
Jinak řečeno: vlastnictví zlatého dolu nemusí vždy být zlatým dolem. Uveďme si několik údajů: průměrné náklady těžby činily v roce 2004 313 USD/unci - to nezní zcela špatně, uvážíme-li, že průměrná cena zlata v tomto roce činila téměř $410/unci. V těchto výdajích však není započtena prospekce a další výdaje, takže se celkové náklady blíží spíše $350/unci. Navíc jsou náklady nerovnoměrně rozdělené - nové doly jsou mnohem rentabilnější, zatímco tradiční (zejména v Jihoafrické republice) pracují s mnohem vyššími náklady (např. Harmony $440/unci v roce 2004) a až donedávna těžily jen za cenu obrovských ztrát. Odhaduje se, že dokonce i při ceně $420/unci pracuje asi 15 % dolů se ztrátou. I pokud se zlato udrží nad hranicí $500/unci (což je pravděpodobné), bude několik let trvat, než těžební průmysl dožene dlouhodobě zanedbávané investice.
Kde se zlato těží
Historie těžby zlata je poměrně pestrá, zejména v posledních 150 letech - podrobněji se o tom lze dočíst jinde. Zde jen uveďme, že za posledních 100 let (1906-2005) se vytěžilo téměř 80 % z veškerého dosud vytěženého zlata (asi 123 tisíc z celkových 155 tisíc tun), z toho téměř 50 tisíc tun v Jižní Africe, kde se nikdy předtím netěžilo. Mnohé nám napoví přehledný graf regionálního vývoje za období 1840-2000.
Zobrazeny jsou pětadvacetileté úhrny těžby v hlavních oblastech v tunách. Za pozornost stojí zejména prudký nástup a postupný úpadek jihoafrické těžby, stabilní těžba v Rusku a rychlý nástup nových oblastí v poslední době.
Velmi zajímavý je i podrobnější graf ročních úhrnů těžby v tunách v podrobnějším členění za roky 1980-2004.
Zde stojí za pozornost zejména:
- renesance těžby v Austrálii
- vznik netradičních oblastí těžby (Peru, Indonésie)
- stálý vzestup Číny a afrických dolů mimo Jihoafrickou republiku
- pokračující úpadek těžby v Jihoafrické republice
Zásoby zlata pod zemí
Těžitelné zásoby se odhadují na 15 let těžby (asi 38 000 tun) a toto číslo se už delší dobu nemění. Porovnáme-li např. s údaji o zásobách ropy, které se neustále zvyšují (tj. nově objevené zásoby rostou rychleji než těžba), vyplývá z toho, že průzkum je dlouhodobě zanedbaný.
Spotřeba dolů
Důl při těžbě žádné zlato samozřejmě nespotřebovává - tato položka jen zahrnuje tzv. hedging producentů, tj. skutečnost, že doly v dřívějších dobách prodávaly zlato ještě dříve, než ho vytěžily. Chybějící zlato si půjčovaly zejména z měnových zásob centrálních bank. Od této praxe již většina z nich v posledních letech upustila.
Další zdroje zlata
Téměř 40 % světové spotřeby zlata je pokryto z dříve vytěžených zásob. Zde lze rozlišit dva hlavní zdroje:
a) recyklace kryje asi 25 % spotřeby. Jde zejména o šperky, v malé míře o zlato spotřebované v průmyslu.
b) prodej měnových rezerv oficiálních institucí. Díky centrální roli, kterou zlato hrálo v měnových systémech až do roku 1971, soustředily instituce odpovědné za jejich chod obrovské zlaté rezervy. (Odhad jejich podílu na celkovém množství vytěženého zlata je vidět v následujícím grafu.
Těmito institucemi jsou jednak centrální banky jednotlivých zemí, dále Evropská centrální banka, Světová banka, Mezinárodní měnový fond a další. Dodnes drží asi 32 000 tun zlata (přesně 31 423 v polovině roku 2005) a přestože prodávají jen zanedbatelný zlomek svých zásob, pokrývají asi 15 % světové spotřeby.
Přehled vývoje ceny zlata
Zlato, investiční zlato, zlaté mince, zlaté slitky, ryzí zlato
Zlatá uzda nedělá lepšího koně.
Následující tři grafy ukazují vývoj ceny zlata v zužujícím se pohledu
a) Základní přehledový graf cenového vývoje za celé období volného trhu
Poznámky:
1. Ceny v eurech před jeho zavedením (1. 1. 1999) jsou přepočítány z cen v německých markách v pevném přepočítacím poměru 1,95583.
2. Cena v českých korunách vychází z dolarové ceny a kursu ČNB
Na grafu je dobře vidět dramatický vývoj v letech 1971-1980, kdy se po opuštění standardu zlaté devizy cena zvedla z 35 $ za unci až na rekordních 870 $ za unci (New York, 21. ledna 1980). Období se skládá z několika částí:
a) do konce roku 1974 cena plynule rostla až na 195 $/unci
b) K 1. lednu 1975 byl v USA zrušen zákaz soukromého držení zlata z roku 1934 a Federální rezervní banka uvolnila k prodeji obrovské množství zlata. Taková nabídka stlačila jeho cenu až na 103 $ - pro mnoho drobných investorů dost nepříjemné překvapení.
c) Po necelých dvou letech se však trh zotavil a začalo období prudkého růstu.
d) Růst přerušila až drastická opatření Federální rezervní banky v roce 1980.
b) Přehled vývoje cen po odeznění turbulencí spojených s uvolněním státních intervencí
Pozoruhodná je stabilita ceny v českých korunách. Ta samozřejmě nevyjadřuje nějaký zvláštní vztah koruny ke zlatu jako spíše skutečnost, že kurs koruny byl v tomto období stabilní vůči měnovému koši marky (později eura) a dolaru - a stejně tak i cena zlata.
c) Podrobný vývoj cen za posledních pět let
Největší producenti
Zlato, investiční zlato, zlaté mince, zlaté slitky, ryzí zlato
Mladým lidem se zdá, že peníze jsou to nejdůležitěj?ší v životě. Když zestárnou, vědí to už najisto.
Poté, co se na jaře 2005 nepodařilo jihoafrické Harmony násilně převzít jinou jihoafrickou společnost Gold Fields (díky čemuž by se stala největším producentem ona) zůstává největší těžařskou společností Newmont Mining Corporation z amerického Denveru, která provozuje doly v USA, Austrálii, Mexiku, Bolívii, Peru, Indonésii, Uzbekistánu a na Novém Zélandu.
Její roční těžba činí kolem 220 tun, má pod kontrolou zásoby zhruba 2 900 tun a její souhrnné náklady na těžbu 1 unce jsou kolem 300 $.
Kontakt
